Domov pro nás

Je tedy jasné, že asi bude nutno pro to něco udělat. Samo se to nikterak nevybuduje. Vlastně to celé začíná již zařízením bytu nebo domu. U domu se to zdá složitější, ale asi tomu tak není. Zde si každý řekne, jak chce zařídit pokoj kde bude bydlet a společné se musí holt probrat. Každý musí svolit ze všech požadavků a všichni by se měli sejít někde uprostřed. Totéž platí i o klasickém panelákovém bydlení, jen těch pokojů tu bude asi o něco méně. Takže by měly být i menší problémy se zařizováním. Jenže, ony někdy bývají a to veliké. Je tedy jasné, že zařizování nemusí být jednoduché a kde máme ty další věci.

Ty sice také patří k zařízení, ale už ne tak jaksi primárně. Koberce být mohou, ale také nemusí. Takže je čistě na nás, zda si je pořídíme, kam a za kolik. Jedni jsou proti nim, prý jsou jen na udržování prachu, druzí by bez nich být nemohli. Přece jen je to pak od země takový větší pocit tepla. A většinou si kupujeme takové hezké, tedy takové, které se nám líbí a mohou tak zakrýt ne docela hezkou podlahu. Když už pak zbývají drobnosti nepotřebné, většinou již ke sporům nedochází, protože je vlastně docela jedno, co třeba visí na zdi, pokud to ovšem není třeba akt a nedáváme ho do dětského pokoje. I když v dnešní době… 

Technické věci bývají většinou výsadou mužů, takže o tom by měli rozhodovat oni. Tedy umístění prodlužovaček, protože v každé domácnosti je málo zásuvek na elektřinu a podobných věcí. Tohle všechno by mělo být v mužově režii. Někdy je těžké snoubit modernu a to co se nám líbí. Do toho všeho bychom měli dostat také ještě i funkčnost. Nu, ne každý to zvládne levou rukou a bez ztráty kytičky. Ale pak, když už je všechno hotovo, člověk si spokojeně bydlí, je rád že to má za sebou a už jen vzpomíná. Jeho zařizování mu připomene každý obraz, každá maličkost a každá skobička ve zdi.